Stárnutí organismu je nejčastěji spojováno s vráskami, poklesem energie nebo pomalejší regenerací. Ve skutečnosti však mnoho procesů souvisejících s věkem začíná mnohem dříve a po dlouhou dobu probíhá zcela nepostřehnutelně. Jedním z nejdůležitějších je inflammaging – chronický zánět nízkého stupně, který po léta postupně poškozuje buňky, narušuje funkci orgánů a zvyšuje riziko rozvoje civilizačních chorob. Právě tento „tichý oheň“ je dnes jedním z hlavních biologických mechanismů stárnutí.
Moderní věda stále jasněji ukazuje, že inflammaging ovlivňuje nejen imunitní systém, ale také mozek, srdce, svaly, metabolismus a schopnost organismu regenerovat se. Důležité je, že tento proces není zcela nevyhnutelný. Životní styl, strava a vhodně zvolené bioaktivní látky mohou reálně modulovat úroveň chronického zánětu a zpomalovat biologické tempo stárnutí.
Mezi nejlépe prozkoumané přírodní sloučeniny podporující kontrolu inflammagingu patří Omega-3 mastné kyseliny, fisetin a resveratrol. Každá z těchto látek působí na jiné úrovni zánětlivých mechanismů – od regulace cytokinů a ochrany mitochondrií po eliminaci senescentních buněk, které jsou zdrojem chronického zánětu. Společně tvoří vícesměrnou strategii podporující zdravé stárnutí a ochranu organismu před důsledky dlouhodobého zánětu.
Co je inflammaging?
Termín inflammaging vznikl spojením dvou anglických slov: inflammation (zánět) a aging (stárnutí). Poprvé byl použit v roce 2000 italským imunologem Claudiem Franceschim a jeho spolupracovníky. Tento pojem popisuje chronický, nízkostupňový zánět, který se vyvíjí s věkem – i když se organismus nepotýká s aktivní infekcí ani úrazem.
Na rozdíl od akutního zánětu, který se objeví například po řezné ráně nebo infekci a časem odezní, má inflammaging chronický a dlouhodobý charakter. Je to proces, který se postupně vyvíjí po léta, často bez zřetelných příznaků. Právě proto je někdy označován jako „tichý oheň stárnutí“.
Ještě před několika lety byl chronický zánět vnímán převážně jako důsledek chronických onemocnění. Dnes je však známo, že sám může být jedním z hlavních mechanismů urychlujících biologické stárnutí organismu. V roce 2023 byl inflammaging oficiálně uznán jako jeden z fundamentálních biologických mechanismů zodpovědných za stárnutí organismu. To znamená, že chronický zánět již není vnímán výhradně jako důsledek stárnutí, ale jako jeden z procesů, které ho aktivně pohánějí.
Chronický zánět současně ovlivňuje mnoho systémů organismu. Působí na metabolismus, funkci mitochondrií, funkci mozku, hormonální rovnováhu, regeneraci svalů a fungování imunitního systému. Právě proto je inflammaging stále častěji spojován s rozvojem většiny civilizačních chorob, které se objevují s věkem. Výzkumníci také zdůrazňují, že inflammaging je multifaktoriální proces. Na jeho rozvoj má vliv nejen biologie stárnutí, ale také životní styl – strava, úroveň fyzické aktivity, kvalita spánku, chronický stres nebo stav střevního mikrobiomu. Dobrou zprávou je, že část těchto faktorů lze vědomě modifikovat.
Mechanizmy inflammagingu – odkud se bere chronický zánět?
Inflammaging nemá jednu konkrétní příčinu. Je to důsledek mnoha biologických procesů, které se vzájemně pohánějí. S věkem se organismus stále obtížněji vyrovnává s regenerací a kontrolou zánětlivých reakcí, čímž se zánět postupně ustálí na nízké úrovni.
SASP – sekretom stárnoucích buněk
Jedním z nejdůležitějších mechanismů inflammagingu je hromadění senescentních buněk, tedy stárnoucích buněk. Jsou to buňky, které ztratily schopnost dalšího dělení, ale nebyly organismem účinně odstraněny. Po mnoho let se předpokládalo, že takové buňky zůstávají biologicky „spící“. Dnes je však známo, že aktivně vylučují prozánětlivé látky tvořící tzv. SASP (Senescence-Associated Secretory Phenotype). Do jeho složení patří zánětlivé cytokiny, chemokiny a enzymy degradující tkáně. Čím více senescentních buněk se hromadí v organismu, tím silnější je chronický zánět. SASP zvyšuje produkci zánětlivých markerů, jako jsou IL-6, TNF-α a IL-1β, které jsou silně spojeny s urychleným stárnutím a rozvojem chronických onemocnění. Právě proto je stále větší zájem o látky s potenciálním senolytickým účinkem – tedy podporující eliminaci starých buněk. Jednou z nejlépe prozkoumaných přírodních sloučenin tohoto typu je fisetin.
Disfunkce mitochondrií
Mitochondrie jsou zodpovědné za produkci energie v buňkách. S věkem však jejich účinnost začíná klesat. Poškozené mitochondrie produkují větší množství reaktivních forem kyslíku (ROS), které zesilují oxidační stres a aktivují zánětlivé procesy. Problém se netýká výhradně produkce energie. Fragmenty mitochondriální DNA se mohou dostat do krevního oběhu, kde je imunitní systém rozpozná jako signál ohrožení. V důsledku toho organismus spustí zánětlivou reakci, přestože nedochází k reálné infekci. To je jeden z důvodů, proč jsou sloučeniny podporující fungování mitochondrií – jako je resveratrol – v současné době intenzivně zkoumány v kontextu zdravého stárnutí.
Střevní dysbióza
Obrovskou roli v regulaci zánětu hraje střevní mikrobiom. Střeva již nejsou vnímána výhradně jako trávicí orgán – v současné době je známo, že představují jeden z nejdůležitějších regulátorů imunity a metabolismu. S věkem se snižuje rozmanitost střevních bakterií a současně roste propustnost střevní bariéry. V důsledku toho se bakteriální endotoxiny mohou dostat do krevního oběhu a aktivovat imunitní systém, čímž udržují chronický zánět. Obzvláště nepříznivý je pokles bakterií rodu Lactobacillus a Bifidobacterium, které produkují krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA), jako je butyrát. Tyto sloučeniny vykazují silný protizánětlivý účinek a podporují těsnost střevní bariéry. Proto může strava bohatá na vlákninu, fermentované produkty a zdravé tuky podporovat omezení inflammagingu také ze strany střev.
Stále více studií také ukazuje, že vhodně zvolené probiotika a prebiotika mohou ovlivňovat snižování zánětlivých markerů a zlepšovat fungování střevní bariéry.
Imunosenescence
Proces stárnutí zahrnuje také imunitní systém. Tento jev se nazývá imunosenescence. S věkem imunitní buňky pracují méně přesně a současně stále častěji samy začínají produkovat prozánětlivé molekuly. Vzniká začarovaný kruh – chronický zánět oslabuje imunitu a oslabená imunita navíc zánět zhoršuje. Důsledkem je větší náchylnost k infekcím, horší regenerace organismu a zvýšené riziko chronických onemocnění. Důležité je, že chronický stres, nedostatek spánku nebo nedostatek živin mohou proces imunosenescence dále urychlovat. To je další důkaz toho, že životní styl má přímý vliv na tempo biologického stárnutí.
Zkracování telomer a poškození DNA
Každé dělení buněk vede k postupnému zkracování telomer – ochranných struktur nacházejících se na koncích chromozomů. Když se telomery stanou příliš krátkými, buňka aktivuje mechanismy reakce na poškození DNA, které současně zesilují zánětlivé procesy. V praxi to znamená, že genetické stárnutí a chronický zánět se vzájemně pohánějí. Čím větší je nahromadění poškození DNA, tím silnější je aktivace inflammagingu.
Některé studie také naznačují, že strava bohatá na antioxidanty, fyzická aktivita a vhodná úroveň Omega-3 kyselin mohou podporovat ochranu telomer a omezovat tempo jejich zkracování.
Co ničí inflammaging? Nemoci a urychlené stárnutí
Inflammaging není pasivním prvkem stárnutí. Je to aktivní biologický proces, který může ovlivnit prakticky každý systém organismu. Studie ukazují, že zvýšené koncentrace zánětlivých markerů – jako jsou CRP nebo IL-6 – jsou spojeny se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních, neurodegenerativních a metabolických onemocnění.
Chronický zánět poškozuje endotel krevních cév, urychluje rozvoj aterosklerózy a zhoršuje funkci oběhového systému. Stále více dat také poukazuje na silnou souvislost inflammagingu s neurodegenerací. Neurozánět se podílí na rozvoji Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby a dalších forem demence. Dlouhodobá aktivace imunitních buněk mozku může vést k poškození neuronů a zhoršení kognitivních funkcí.
Chronický zánět také ovlivňuje metabolismus glukózy a snižuje citlivost tkání na inzulín, čímž zvyšuje riziko rozvoje diabetu 2. typu. Současně prozánětlivé cytokiny zesilují rozpad svalových bílkovin, což přispívá k sarkopenii, tedy ztrátě svalové hmoty a síly spojené s věkem. Nemalý význam má také vliv inflammagingu na kostní tkáň. Zánět aktivuje osteoklasty zodpovědné za degradaci kostí, čímž zvyšuje riziko osteoporózy a zlomenin.
Moderní biologie stárnutí stále jasněji ukazuje, že omezení chronického zánětu může být jedním z nejdůležitějších směrů zdravotní prevence a podpory dlouhověkosti.
Omega-3 – přírodní protizánětlivá podpora
Omega-3 mastné kyseliny, především EPA a DHA, patří mezi nejlépe prozkoumané látky podporující regulaci zánětlivých procesů. EPA a DHA se zabudovávají do buněčných membrán, ovlivňují aktivitu receptorů a expresi genů spojených se zánětem. Organismus je také využívá k produkci specializovaných proresolučních mediátorů (SPM), jako jsou resolvin a protektiny. Tyto sloučeniny nejenže potlačují zánět, ale pomáhají organismu účinněji ho uhasit a vrátit se do rovnováhy. Studie ukazují, že pravidelná suplementace Omega-3 může podporovat snižování zánětlivých markerů, jako jsou CRP, IL-6 nebo TNF-α. Stále častěji se také analyzuje jejich vliv na zdraví mozku, kardiovaskulární systém a tempo buněčného stárnutí.
V praxi má největší význam vhodné množství EPA a DHA v doplňku. Mnoho přípravků obsahuje relativně malé dávky aktivních mastných kyselin, proto je důležité věnovat pozornost nejen množství rybího oleje, ale především reálnému obsahu EPA a DHA. Je také důležité pamatovat na kvalitu doplňku. Přípravky Omega-3 by měly být vhodně čištěny a chráněny před oxidací, protože oxidované tuky mohou působit opačně k zamýšlenému účinku a zesilovat oxidační stres.
Fisetin – podpora eliminace starých buněk
Fisetin je přírodní flavonoid přítomný mj. v jahodách, jablkách a cibuli. V posledních letech vzbuzuje obrovský zájem díky potenciálnímu senolytickému účinku. Senolytika jsou látky, které mohou podporovat eliminaci senescentních buněk – tedy právě těch buněk, které produkují prozánětlivý SASP a zesilují inflammaging. Předklinické studie naznačují, že fisetin může pomáhat omezovat hromadění starých buněk, podporovat tkáňovou homeostázu a snižovat aktivaci zánětlivých drah spojených s NF-KB. Díky tomu je považován za jednu z nejslibnějších přírodních látek analyzovaných v kontextu zdravého stárnutí.
Je zajímavé, že ačkoliv jahody jsou nejbohatším přírodním zdrojem fisetinu, množství používaná v studiích jsou výrazně vyšší než ta, která obvykle přijímáme stravou. Právě proto se suplementace stala předmětem tak velkého zájmu vědců. Stále častěji se také analyzuje možnost používání fisetinu v cyklickém, nikoli každodenním modelu. To vyplývá ze skutečnosti, že senolytické sloučeniny mají působit především prostřednictvím periodické podpory eliminace senescentních buněk, a nikoli trvalým blokováním zánětlivých procesů.
Resveratrol – aktivátor drah dlouhověkosti
Resveratrol je rostlinný polyfenol spojovaný hlavně s červeným vínem a hroznovými slupkami. Největší zájem vzbuzuje jeho vliv na aktivaci SIRT1 – proteinu někdy označovaného jako „protein dlouhověkosti“. SIRT1 se podílí na regulaci zánětlivých procesů, energetického metabolismu a fungování mitochondrií. Resveratrol může nepřímo ovlivňovat omezení aktivity NF-KB – jednoho z hlavních regulátorů zánětlivé odpovědi v organismu. Studie také naznačují, že resveratrol může podporovat metabolické zdraví, funkci mozku a ochranu buněk před oxidačním stresem.
Je však třeba mít na paměti, že resveratrol se vyznačuje relativně nízkou biologickou dostupností. Z tohoto důvodu se stále častěji používají lipozomální přípravky nebo se kombinuje s látkami zlepšujícími vstřebávání. Některé studie také analyzují potenciální přínosy kombinace resveratrolu s prekurzory NAD+, jako jsou NMN nebo NR, protože tyto sloučeniny mohou společně ovlivňovat aktivitu drah spojených s dlouhověkostí a produkcí buněčné energie.
Synergie působení – proč se tyto látky často kombinují?
Omega-3, fisetin a resveratrol působí na různých úrovních procesů spojených s inflammagingem.
- Omega-3 pomáhají regulovat zánětlivou odpověď a podporují proces utlumení zánětu.
- Fisetin může podporovat eliminaci senescentních buněk, které jsou zdrojem chronického SASP.
- Resveratrol ovlivňuje dráhy spojené s dlouhověkostí, mitochondriemi a regulací zánětlivých genů.
Právě proto se stále častěji mluví o vícestupňovém přístupu – namísto soustředění na jeden mechanismus vědci analyzují strategie, které současně působí na několik biologických procesů spojených se stárnutím. V praxi to znamená, že vhodně zvolená suplementace může podporovat organismus jak z hlediska regulace zánětu, ochrany buněk, tak i podpory regeneračních procesů.
Suplementace a životní styl – na co je dobré pamatovat?
Ačkoliv doplňky stravy mohou představovat cennou podporu, nenahradí základy zdravého životního stylu. Inflammaging je silně umocňován nedostatkem spánku, chronickým stresem, sedavým způsobem života, nadměrným množstvím ultra zpracovaných potravin a nedostatkem živin.
Proto se největší přínosy obvykle pozorují tehdy, když je suplementace součástí širší strategie, zahrnující:
- pravidelnou fyzickou aktivitu,
- protizánětlivou dietu,
- dostatečné množství spánku,
- kontrolu stresu,
- péči o střevní mikrobiom.
V praxi je to právě kombinace každodenních návyků s dobře zvolenou suplementací, která dává největší šanci na podporu zdravého stárnutí organismu.
Shrnutí
Inflammaging je jedním z nejdůležitějších biologických mechanismů stárnutí – tichý, chronický zánětlivý proces, který se po léta může postupně zhoršovat fungování organismu. Současná věda však stále více ukazuje, že tempo tohoto procesu není zcela „předem naprogramováno“. Životní styl, strava a některé bioaktivní látky mohou ovlivňovat mechanismy spojené s chronickým zánětem. Omega-3 podporují regulaci zánětlivé odpovědi a produkci proresolučních mediátorů. Fisetin je analyzován z hlediska podpory eliminace senescentních buněk a resveratrol může ovlivňovat dráhy spojené s dlouhověkostí a fungováním mitochondrií.
Ačkoliv žádná látka nepředstavuje „zázračné řešení“, stále více studií naznačuje, že vhodně zvolené nutriční a suplementační strategie mohou podporovat organismus v udržení lepšího metabolického zdraví, regenerace a výkonnosti s věkem.
Bibliografie a zdroje
- Franceschi C., Bonafè M., Valensin S., et al. Inflamm-aging. An evolutionary perspective on immunosenescence. Ann N Y Acad Sci. 2000;908:244–54. DOI: 10.1111/j.1749-6632.2000.tb06651.x
- Baechle J.J., Chen N., et al. Chronic inflammation and the hallmarks of aging. Cell Metabolism. 2023. DOI: 10.1016/j.cmet.2023.05.015. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2212877823000893
- Karpuzoglu E., Holladay S.D., Gogal R.M. Inflammaging: triggers, molecular mechanisms, immunological consequences, sex differences, and cutaneous manifestations. Frontiers in Immunology. 2025. DOI: 10.3389/fimmu.2025.1704203. PMCID: PMC12714610
- De Luca F., Camporeale V., et al. From Senescent Cells to Systemic Inflammation: The Role of Inflammaging in Age-Related Diseases and Kidney Dysfunction. Cells. 2025;14(22):1831. DOI: 10.3390/cells14221831. PMCID: PMC12651686
- Walker K.A., Basisty N., Wilson D.M., Ferrucci L. Connecting aging biology and inflammation in the omics era. J Clin Invest. 2022;132(14):e158448. DOI: 10.1172/JCI158448. PMCID: PMC9282936
- McGill M.R. et al. Source of Chronic Inflammation in Aging. PMC. 2018. PMCID: PMC5850851
- Calvani R., Miccheli A., et al. Nutrition and Inflammation in Older Individuals: Focus on Vitamin D, n-3 Polyunsaturated Fatty Acids and Whey Proteins. Nutrients. 2016;8(4):186. PMCID: PMC4848655
- Kalinkovich A., Livshits G., et al. Effects of Exercise and Omega-3-Supplemented, High-Protein Diet on Inflammatory Markers in Serum, on Gene Expression Levels in PBMC, and after Ex Vivo Whole-Blood LPS Stimulation in Old Adults. PMC. 2023. PMCID: PMC9863449
- Pieber K., et al. Secondary Analysis of Omega-3 Supplementation: Alteration of Lipid Mediators and Inflammation in Older Adults Engaged in a Home-Based and Vibration Exercise Program. ScienceDirect. 2026. DOI: 10.1016/j.nutres.2026.02.001
- Kiecolt-Glaser J.K., et al. Omega-3 supplementation lowers inflammation and anxiety in medical students. Brain, Behavior, and Immunity. 2011;25(8):1725–1734. DOI: 10.1016/j.bbi.2011.07.229
- Yousefzadeh M.J., Zhu Y., McGowan S.J., et al. Fisetin is a senotherapeutic that extends health and lifespan. EBioMedicine. 2018;36:18–28. PMID: 30279143. DOI: 10.1016/j.ebiom.2018.09.015
- Liu Y., et al. Fisetin inhibits lipopolysaccharide-induced inflammatory response by activating β-catenin, leading to a decrease in endotoxic shock. PMC. 2021. PMCID: PMC8052411
- Hambright W.S., et al. The Senolytic Drug Fisetin Attenuates Bone Degeneration in the Zmpste24−/− Progeria Mouse Model. PMC. 2023. PMCID: PMC9977556
- Hurt R.T., et al. Longitudinal Progression of Patients with Long COVID Treated in a Post-COVID Clinic: A Cross-Sectional Survey. Journal of Primary Care & Community Health. 2024;15:21501319241258671.
- Nambiar A., et al. Senolytics dasatinib and quercetin in idiopathic pulmonary fibrosis: Results of a phase I, single-arm, open-label, pilot trial. eBioMedicine. 2023;90:104481.
- Rogina B., Tissenbaum H.A. SIRT1, resveratrol and aging. Frontiers in Genetics. 2024. DOI: 10.3389/fgene.2024.1393181. PMCID: PMC11112063
- Fröjdö S., et al. Activation of Sirt1 by Resveratrol Inhibits TNF-α Induced Inflammation in Fibroblasts. PMC. 2011. PMCID: PMC3206084
- Paredes-Ruiz A.J., et al. Immunosenescence and inflammaging: Mechanisms and modulation through diet and lifestyle. Frontiers in Immunology. 2025. DOI: 10.3389/fimmu.2025.1708280
- Brown K., et al. Resveratrol for the management of human health: how far have we come? A systematic review of resveratrol clinical trials to highlight gaps and opportunities. Int. J. Mol. Sci. 2024;25(2):747. DOI: 10.3390/ijms25020747
- Blanco I., et al. Neuroprotective Mechanisms of Resveratrol in Alzheimer's Disease: Role of SIRT1. PMC. 2018. PMCID: PMC6232815
- López-Otín C., Blasco M.A., Partridge L., Serrano M., Kroemer G. Hallmarks of aging: An expanding universe. Cell. 2023;186:243–278. DOI: 10.1016/j.cell.2022.11.001