Nákup vysoce kvalitních doplňků stravy je teprve prvním krokem k zlepšení zdraví a pohody. V praxi mnoho lidí, navzdory pravidelnému užívání přípravků, nepozoruje očekávané účinky nebo je pozoruje v mnohem menší míře, než naznačují výsledky vědeckých studií. Příčinou často není samotný doplněk, nýbrž způsob jeho užívání. Klíčový význam má zde biologická dostupnost, tedy množství aktivní látky, které se po požití skutečně dostane do krevního oběhu a může být organismem využito. Na její úroveň mají vliv mimo jiné: přítomnost tuků v jídle, pH žaludku, denní doba, množství vypité vody a současné užívání jiných živin. Některé každodenní návyky mohou snížit vstřebávání doplňků až o desítky procent.
Proč je způsob užívání doplňků důležitý?
Proces vstřebávání účinných látek je složitý a závisí na mnoha fyziologických faktorech, jako je aktivita trávicích enzymů, průtok krve střevy nebo dostupnost transportérů zodpovědných za vstřebávání živin. Tyto parametry se během dne mění a mohou být snadno narušeny nevhodnými stravovacími návyky. Již na konci 60. let 20. století bylo prokázáno, že prostředí trávicího traktu v okamžiku užití přípravku má podstatný vliv na jeho následnou koncentraci v organismu. Navzdory rozvoji znalostí v oblasti výživy a suplementace mnoho lidí stále nevěnuje pozornost biologickým předpokladům ovlivňujícím účinnost přípravků.
Chyba 1: Kombinace doplňků s kávou
Kombinace doplňků s kávou je jednou z nejčastěji se vyskytujících chyb. Kofein a sloučeniny obsažené v kávě mohou omezovat vstřebávání mnoha účinných látek na několika úrovních. Především kofein urychluje střevní peristaltiku, zkracuje dobu kontaktu účinných látek se sliznicí tenkého střeva, kde probíhá většina procesů vstřebávání. Navíc taniny obsažené v kávě tvoří nerozpustné komplexy s minerály, zejména železem, hořčíkem a zinkem, což snižuje jejich biologickou dostupnost.
Bylo prokázáno, že káva konzumovaná společně s jídlem bohatým na železo může snižovat jeho vstřebávání až o desítky procent. Káva také ovlivňuje pH žaludku, což může narušit správné uvolňování látek z kapslí odolných vůči žaludečním kyselinám.
Řešení: Doporučuje se dodržet minimálně 30–60 minutový odstup mezi vypitím kávy a užitím doplňků, zejména přípravků obsahujících minerály a vitamíny skupiny B.
Chyba 2: Užívání všech doplňků nalačno
Mnoho lidí si myslí, že doplňky je nejlepší užívat na prázdný žaludek. Ve skutečnosti se to týká pouze vybraných přípravků. Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E a K), stejně jako sloučeniny jako koenzym Q10, resveratrol nebo omega-3 mastné kyseliny, vyžadují přítomnost tuků v trávicím traktu. Bez nich tělo není schopno účinně vytvářet struktury transportující tyto látky přes střevní stěnu. V důsledku toho se jejich biologická dostupnost může výrazně snížit. Problém se týká i probiotik. Užívání probiotik na prázdný žaludek vystavuje bakterie kontaktu s velmi kyselým prostředím žaludku, což může snížit jejich přežití.
Řešení: Doplňky rozpustné v tucích by se měly užívat společně s jídlem obsahujícím zdroj tuku, např. olivový olej, ořechy, vejce nebo avokádo. Probiotika je nejlepší konzumovat během jídla nebo těsně před ním.
Chyba 3: Současná suplementace vápníku a hořčíku
Vápník a hořčík si konkurují o stejné střevní transportéry, proto jejich současná suplementace může omezovat vstřebávání obou prvků. Tento problém se týká zejména vícesložkových přípravků obsahujících vysoké dávky obou minerálů. Nadměrný příjem vápníku může navíc snižovat retenci hořčíku v těle, což z dlouhodobého hlediska může negativně ovlivňovat fungování nervového a svalového systému.
Řešení: Vápník je vhodné užívat ráno nebo během dne, zatímco hořčík večer. Doporučuje se dodržet alespoň dvouhodinový odstup mezi těmito přípravky.
Chyba 4: Kombinace železa s vápníkem nebo vitaminem E
Železo je jednou z nejproblematičtějších složek z hlediska interakcí. Vápník může účinně blokovat transport železa přes střevní stěnu, což značně omezuje jeho vstřebávání. Podobné účinky vykazuje káva, čaj a některé minerály, např. zinek. Navíc vysoký příjem vitaminu E může ovlivňovat chemické přeměny železa, snižující jeho vstřebatelnost.
Řešení: Železo je nejlepší užívat samostatně, ráno nebo mezi jídly, zapít vodou nebo džusem bohatým na vitamín C, který zvyšuje jeho vstřebávání. Nemělo by se kombinovat s mléčnými výrobky, kávou, čajem ani doplňky vápníku.
Chyba 5: Zapíjení doplňků grapefruitovou šťávou
Grapefruitová šťáva obsahuje furanokumariny – sloučeniny, které inhibují aktivitu enzymu CYP3A4, odpovědného za metabolismus mnoha aktivních látek. To může vést k nepředvídatelným změnám jejich koncentrace v těle. Tento efekt se týká jak léků, tak i některých doplňků, zejména polyfenolů a některých látek s antioxidačním účinkem. Důležité je, že vliv grapefruitové šťávy může přetrvávat i několik hodin po konzumaci.
Řešení: Doplňky je nejlepší zapíjet pouze vodou. V případě přípravků s železem lze navíc použít pomerančový džus jako zdroj vitamínu C.
Chyba 6: Užívání všech přípravků současně
Současné užívání velkého počtu doplňků zvyšuje riziko nežádoucích interakcí mezi složkami. Některé látky si konkurují o střevní transportéry, jiné vytvářejí špatně rozpustné komplexy nebo si vzájemně oslabují účinek. Například vysoká dávka zinku může omezovat vstřebávání mědi a nadbytek vitaminu A může oslabovat účinek vitaminu D. Navíc užívání mnoha kapslí najednou může zatěžovat trávicí trakt a ztěžovat správné trávení.
Řešení: Suplementaci je vhodné rozdělit na alespoň dvě nebo tři dávky během dne.
Chyba 7: Ignorování chronobiologie
Cirkadiánní rytmus organismu ovlivňuje také metabolismus živin. Některé doplňky vykazují vyšší účinnost v určitých denních dobách. Vitamin D3, koenzym Q10 nebo přípravky podporující tvorbu energie nejlépe fungují ráno. Naopak hořčík působí příznivěji večer, podporuje regeneraci organismu a kvalitu spánku.
Řešení:
-
Užívat ráno:
- vitamín D3 + K2,
- omega-3,
- koenzym Q10,
- vitamíny skupiny B.
-
Užívat večer:
- hořčík,
- přípravky podporující regeneraci a relaxaci.
Chyba 8: Nedostatečný příjem tekutin při užívání přípravků
Mnoho lidí zapíjí doplňky jen několika doušky tekutin. Přitom dostatečné množství vody je nezbytné pro správné rozpuštění kapsle nebo tablety a její transport do tenkého střeva. Nedostatečný příjem tekutin může vést k tomu, že se přípravky usazují v jícnu nebo žaludku, což zvyšuje riziko podráždění sliznice a omezuje účinnost suplementace.
Řešení: Každý doplněk je třeba zapít plnou sklenicí vody (asi 200–250 ml).
Chyba 9: Suplementace krátce po intenzivním fyzickém výkonu
Během intenzivní fyzické námahy dochází k výraznému snížení průtoku krve trávicím traktem, protože tělo směruje krev převážně do pracujících svalů. V důsledku toho je vstřebávání mnoha živin dočasně omezeno. To se týká zejména vitamínů rozpustných v tucích a přípravků podporujících funkci mitochondrií. Výjimkou je kreatin a bílkoviny, jejichž využití po tréninku je zvýšené.
Řešení: Většinu doplňků je vhodné užívat minimálně 30–60 minut před tréninkem nebo přibližně 60–90 minut po jeho ukončení.
Chyba 10: Nesprávné dávkování probiotik
Účinnost probiotik závisí především na přežití bakterií během průchodu trávicím traktem. Horké nápoje mohou ničit bakteriální kmeny a užívání probiotik současně s antibiotiky výrazně snižuje jejich účinnost. Také užívání probiotik nalačno může omezit přežití bakterií kvůli velmi nízkému pH žaludku.
Řešení:Probiotika je třeba užívat s vlažnou vodou, nejlépe během jídla nebo asi 30 minut před ním. Během antibiotické terapie je vhodné dodržet 2–3 hodinový odstup mezi antibiotikem a probiotikem.
Praktický plán suplementace
Pro zvýšení účinnosti suplementace je vhodné dodržovat několik základních zásad:
- den začínat sklenicí vody,
- vitamíny (A, D, E, K) užívat s jídlem obsahujícím tuk,
- dodržovat odstup mezi kávou a doplňky stravy,
- nekombinovat vápník s hořčíkem ani železo s mléčnými výrobky,
- přípravky zapíjet dostatečným množstvím vody,
- větší počet doplňků rozdělit do několika dávek během dne.
Shrnutí
Účinnost suplementace závisí nejen na kvalitě přípravku, ale také na způsobu jeho užívání. I ty nejlepší doplňky mohou působit slaběji, pokud jsou užívány za nevhodných podmínek. Dostatečná hydratace, správná denní doba, dodržování odstupu od kávy a kombinace vybraných přípravků s tuky jsou jednoduché kroky, které mohou výrazně zlepšit biologickou dostupnost aktivních složek. Zavedení několika malých změn do každodenní rutiny může vést k výrazně lepším výsledkům suplementace a větším zdravotním přínosům.
Literatura a zdroje
- Doluisio, J. T., Billups, N. F., Dittert, L. W., Sugita, E. T., & Swintosky, J. V. (1969). Drug absorption I: An in situ rat gut technique yielding realistic absorption rates in vivo. Journal of Pharmaceutical Sciences, 58(10), 1196–1200. https://doi.org/10.1002/jps.2600581006
- Morck, T. A., Lynch, S. R., & Cook, J. D. (1983). Inhibition of food iron absorption by coffee. American Journal of Clinical Nutrition, 37(3), 416–420. https://doi.org/10.1093/ajcn/37.3.416
- Ullmann, U., Haller, J., Decourt, J. P., Girault, J., Spitzer, V., & Weber, P. (2005). Plasma-kinetic characteristics of purified and isolated green tea catechin epigallocatechin gallate (EGCG) after 10 days repeated supplementation in healthy volunteers. International Journal for Vitamin and Nutrition Research, 74(4), 269–278. https://doi.org/10.1024/0300-9831.74.4.269
- Raimundo, A. H., Reffitt, D. L., Devalia, H. L., Sherwood, R. A., Jusufi, A., Reavey, P., & Bain, C. (2010). The effect of meals on the pharmacokinetics of vitamin D3 supplementation. Journal of Clinical Pharmacology, 50(7), 839–845. https://doi.org/10.1177/0091270009348157
- Hallberg, L., Brune, M., Erlandsson, M., Sandberg, A. S., & Rossander-Hultén, L. (1991). Calcium: effect of different amounts on nonheme- and heme-iron absorption in humans. American Journal of Clinical Nutrition, 53(1), 112–119. https://doi.org/10.1093/ajcn/53.1.112
- Bailey, D. G., Spence, J. D., Munoz, C., & Arnold, J. M. (1991). Interaction of citrus juices with felodipine and nifedipine. Lancet, 337(8736), 268–269. https://doi.org/10.1016/0140-6736(91)90872-M
- Dahan, A., & Altman, H. (2004). Food–drug interaction: grapefruit juice augments drug bioavailability — mechanism, extent and relevance. European Journal of Clinical Nutrition, 58(1), 1–9. https://doi.org/10.1038/sj.ejcn.1601736
- Rude, R. K., Gruber, H. E., Wei, L. Y., Frausto, A., & Mills, B. G. (2003). Magnesium deficiency: effect on bone and mineral metabolism in the mouse. Calcified Tissue International, 72(1), 32–41. https://doi.org/10.1007/s00223-001-1091-1
- Festa, M. D., Anderson, H. L., Dowdy, R. P., & Ellersieck, M. R. (1985). Effect of zinc intake on copper excretion and retention in men. Journal of Nutrition, 115(4), 441–449. https://doi.org/10.1093/jn/115.4.441
- Channer, K. S., Roberts, J. V., James, O. F., Goff, M. V., & Rees, J. R. (1984). Influence of the volume of fluid taken with medication on the transit of small solid tablets. British Medical Journal, 289(6455), 1–3. https://doi.org/10.1136/bmj.289.6455.1
- van Wijck, K., Lenaerts, K., van Loon, L. J., Peters, W. H., Buurman, W. A., & Dejong, C. H. (2011). Exercise-induced splanchnic hypoperfusion results in gut dysfunction in healthy men. PLoS ONE, 6(7), e22366. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0022366
- Reinberg, A. E., Smolensky, M. H., & Touitou, Y. (2016). The birth of chronobiology: Julien Joseph Virey 1814—a landmark article. Chronobiology International, 33(8), 1127–1141. https://doi.org/10.1080/07420528.2016.1209977
- Millette, M., Luquet, F. M., Lacroix, M. (2007). In vitro growth control of selected pathogens by Lactobacillus acidophilus- and Lactobacillus casei-fermented milk. Letters in Applied Microbiology, 44(3), 314–319. https://doi.org/10.1111/j.1472-765X.2006.02084.x
- Goldin, B. R., & Gorbach, S. L. (2008). Clinical indications for probiotics: an overview. Clinical Infectious Diseases, 46(Suppl 2), S96–S100. https://doi.org/10.1086/523333
- Herbert, V., & Jacob, E. (1974). Destruction of vitamin B12 by ascorbic acid. JAMA, 230(2), 241–242. https://doi.org/10.1001/jama.1974.03240020043014
- Devries, M. C., & Phillips, S. M. (2014). Creatine supplementation during resistance training in older adults – a meta-analysis. Medicine & Science in Sports & Exercise, 46(6), 1194–1203. https://doi.org/10.1249/MSS.0000000000000220